Obsah stránky
INFORMAČNÍ LETÁK – DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
KDO PODÁVÁ DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ
Podle § 38g zákona o daních z příjmů ( dále je „ZDP“ ) daňové přiznání ( dále jen „DAP“ ) je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Předmětem daně z příjmů jsou:
· příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6 ZDP),
· příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP),
· příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP),
· příjmy z pronájmu (§ 9 ZDP) nebo
· ostatní příjmy (§ 10 ZDP).
Příjmem se rozumí peněžní i nepeněžní příjem dosažený i směnou.
DAP není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( § 6 ZDP ) pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců, pokud neuplatňuje výpočet daně ze společného základu daně manželů ( § 13a ZDP). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani ( § 38k ZDP ) a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy ( podle § 7 až 10 ZDP ) vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat DAP poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění ( podle §
DAP za zdaňovací období ale je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP ( nerezident ), který uplatňuje slevu na dani ( § 35ba odst. 1 písm. b)až e)ZDP ),nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst.
DAŇOVÉ TISKOPISY
DAP lze účinně podat jen na tiskopisu vydaném ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Součástí DAP jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopisu. Pro zdaňovací období roku 2007 se použije tiskopis: "Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2007" označený 25 5405 MFin 5405 vzor č.14, a dále pokyn k jeho vyplnění "Pokyny k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2007" označený 25 5405/1 MFin 5405/1 vzor č.15. Z důvodů platných legislativních změn nelze použít starší vzory tiskopisů.
Daňové tiskopisy v tištěné formě vydává každý správce daně, jsou rovněž k dispozici ke stažení na internetových stránkách České daňové správy ( http://cds.mfcr.cz ) v nabídce daňové tiskopisy.
LHŮTY PRO PODÁNÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2007 jsou poplatníci povinni podat nejpozději do pondělí 31. března 2008. Poplatníkům, jimž přiznání zpracovává daňový poradce, nebo poplatníkům, kteří mají podle zvláštního zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, se lhůta prodlužuje do pondělí 30. června 2008.
KOMU A JAK LZE DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ PODAT
Osobně - místně příslušnému správci daně ( finančnímu úřadu ).
Místní příslušnost se u fyzické osoby řídí místem jejího trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě místem pobytu cizince na území České republiky. Nemá –li fyzická osoba trvalý pobyt na území České republiky, je místně příslušný finanční úřad, v jehož územní působnosti se fyzická osoba převážně zdržuje ( § 3 zákona č.531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění platných předpisů).
Poštovní přepravou na adresu finančního úřadu.
Z důvodu jistoty doručení Vašeho podání správci daně je vhodnější volit formu doporučené poštovní zásilky. Datem podání daňového přiznání je v daném případě datum podání zásilky k poštovní přepravě.
Elektronické podání
Podání DAP, včetně jeho příloh, lze učinit též elektronicky, formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené zaručeným elektronickým podpisem, a to ve tvaru a struktuře a za podmínek zveřejněných Ministerstvem financí České republiky v aplikaci "Elektronické podání pro daňovou správu", která je k dispozici na jeho internetových stránkách ( www.mfcr.cz ).
JAK ZAPLATIT DAŇ
Daň se platí v české měně a lze ji uhradit prostřednictvím daňové složenky, poštovní poukázky, platbou na pokladně finančního úřadu nebo bezhotovostně prostřednictvím bankovního příkazu z bankovního účtu, případně formou internetového bankovnictví.
Platba v hotovosti:
Pokladna finančního úřadu:
Při placení na pokladně finančního úřadu je nutno pro identifikaci platby uvést druh daně, částku daně a identifikovat poplatníka uvedením jeho daňového identifikačního čísla nebo jeho rodného čísla.
Daňová složenka:
Tato forma placení je osvobozena od poštovních poplatků. Po vyplnění daňové složenky je při převzetí hotovosti na pobočce České pošty daňová složenka potvrzena, přičemž pravá část daňové složenky zůstává uložena u České pošty a levou část daňové složenky si ponechává odesílatel hotovosti jako doklad o poukázané platbě. Daňová složenka je k dispozici u správce daně i na každé pobočce České pošty. Na každé pobočce České pošty, na finančním a celním úřadě je rovněž k dispozici seznam druhů příjmů (předčíslí bankovních účtů), na které lze daňovou složenkou platit.
K úhradě daně lze použít rovněž poštovní poukázku typu „A“, tato transakce však není osvobozena od poštovních poplatků.
Při hotovostním placení daní se používá univerzální konstantní symbol 1149.
Bezhotovostní úhrada:
Při bezhotovostním placení daní se používá univerzální konstantní symbol 1148.
Úplný tvar čísla bankovního účtu pro úhradu určité daně místně příslušnému finančnímu úřadu se sestaví z předčíslí bankovního účtu, z matrikové části a z kódu banky. Předčíslí bankovního účtu (v rozsahu dvou až pěti číslic) jednoznačně určuje druh daně, k jejímuž vybírání je účet zřízen. Matriková část určuje vlastní finanční úřad, za matrikovou částí bez mezery následuje lomítko a směrový kód České národní banky ( 0710 ).
Variabilní symbol - prostřednictvím variabilního symbolu poplatník sděluje finančnímu úřadu svou totožnost. Má-li poplatník přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ), vepíše do příslušné kolonky pro variabilní symbol kmenovou část DIČ, t.j. čísla za písmeny CZ. Nemá-li poplatník přiděleno DIČ, uvede do kolonky pro variabilní symbol své rodné číslo, a to bez jakýchkoliv mezer, pomlček nebo lomítek.
JAK POSTUPOVAT V PŘÍPADĚ DAŇOVÉHO PŘEPLATKU
Vznikne-li na základě podaného daňového přiznání poplatníkovi vratitelný přeplatek, je o jeho vrácení či převedení nutno žádat písemnou formou, k tomuto účelu lze využít formulář žádosti, která je součástí tiskopisu daňového přiznání. Na základě žádosti bude přeplatek vrácen do 30 dnů po jeho vzniku, nejdříve však po lhůtě pro podání přiznání. Přeplatek tedy nelze vrátit před datem 31. 3. 2008. Při uplatnění společného zdanění manželů uskuteční správce daně převod přeplatku na osobní daňový účet druhého z manželů ke dni splatnosti daně druhého z manželů. Ve výše uvedených případech se musí ale vždy jednat o přeplatek vratitelný, např. poplatník s příjmy z podnikatelské činnosti si musí zkontrolovat, zda nebyl jeho přeplatek na dani z příjmů použit na úhradu daňového nedoplatku, který mu vznikl např. na dani z přidané hodnoty.
Základní informace správce daně k podání daňového přiznání
k dani z příjmů fyzických osob
Pro fyzické osoby s trvalým bydlištěm v obcích Lenora je místně příslušným správcem daně
Finanční úřad v Prachaticích
Adresa: Vodňanská 376, Prachatice, PSČ 383 01
Kdy lze podat daňové přiznání :
Tři týdny před termínem pro podání daňového přiznání ( to je od 10. 3. do 31. 3.) bude Finanční úřad v Prachaticích pro veřejnost plně otevřen každý den v pracovních hodinách to je:
pondělí a středa 07.30 - 17.00
úterý 07.00 - 15.30
čtvrtek a pátek 07.00 - 14.30
Poslední březnový týden ( to je od 25. do 28.3.) před stanoveným termínem pro podání daňového přiznání bude Finanční úřad v Prachaticích otevřen pro veřejnost každý pracovní den až do 18.00 hod.
V sobotu dne 29. 3. 2008 bude Finanční úřad v Prachaticích pro veřejnost mimořádně otevřen od 08.00 do 12.00 hod.
V pondělí 31. 3. 2008 bude Finanční úřad v Prachaticích pro veřejnost otevřen od 07.30 až do 18.00 hod.
Kdy lze zaplatit daň na pokladně FÚ :
Vzhledem k tomu, že Česká daňová správa umožnila platby daní prostřednictvím daňové složenky (vedle standardního bankovního převodu), bude výběr daní v hotovosti probíhat v takto vymezených pokladních hodinách:
pondělí a středa 08.00 – 11.00 12.00 – 14.45
Poslední březnový týden bude pokladna Finančního úřadu v Prachaticích otevřena denně v mimořádných pokladních hodinách takto:
úterý 07.00 – 11.00 12.00 – 15.00
čtvrtek, pátek 07.00 – 11.00 12.00 – 14.15
V sobotu 29. 3. 2008 bude na Finančním úřadě v Prachaticích mimořádně otevřena pokladna pro výběr daní v hotovosti v dopoledních hodinách. Tyto pokladní hodiny budou včas upřesněny stejně tak jako případné prodloužení pokladních hodin v pondělí 31. 3. 2008.
Spojení:
telefon ústředna : 388 371 111
telefon informační středisko : 388 371 331 – 334, 371 telefon podatelna : 388 371 111
e-mail : podatelna@pra.cb.ds.mfcr.cz
Číslo účtu Finančního úřadu v Prachaticích: 7625281/0710
Bankovní předčíslí pro platbu daně z příjmů fyzických osob: 721
NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY
· PŘÍJMY Z PRODEJE NEMOVITOSTÍ A JEJICH OSVOBOZENÍ OD DANĚ
Osvobození příjmů z prodeje nemovitostí podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona a písm. u) zákona o daních z příjmů – vazba na bydliště:
- příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem
- obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm měl prodávající bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let, pokud použije získané prostředky na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícím po roce, v němž částku přijal. Tento příjem je osvobozen i tehdy, že částku odpovídající úhradě vynaložil poplatník na bytové potřeby v době do 1 roku před jejím obdržením. ( Bytovou potřebou se pro účely zákona rozumí např. výstavba bytového domu, rodinného domu, pořízení bytu, splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu, úhrada za převod členských práv a povinností družstva, splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb - viz § 15 odst. 3 písm. a) až h) zákona o daních z příjmů ). Přijetí částky oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo. Jestliže prodávající použije na získání bytové potřeby jen část získaných prostředků, jsou osvobozeny pouze tyto získané prostředky a zbývající část je zdanitelným příjmem podle § 10 zákona.
Osvobození příjmů z prodeje podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona - vazba na nabytí:
Dnem nabytí se rozumí den převodu nebo přechodu vlastnictví k nemovitostem (§ 132,
Příjmy z prodeje zákonem citovaných nemovitostí jsou od daně osvobozeny, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 5 let. V případě, že jde o prodej nemovitosti, bytu nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), započte se do doby pro účely osvobození i doba, po kterou nemovitost vlastnil zůstavitel.
V případě prodeje pozemku nabytého prodávajícím od pozemkového úřadu výměnou v rámci pozemkových úprav podle zvláštního předpisu, se doba 5 let zkracuje o dobu, po kterou prodávající vlastnil původní pozemek, který byl směněn a tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení směněného pozemku z obchodního majetku.
Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. g) zákona – restituce:
Osvobození se také vztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí vydaných podle zvláštních předpisů (např. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, zákon 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, zákon 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů).
Nejsou-li příjmy z prodeje osvobozeny ve smyslu výše uvedených podmínek, jedná o zdanitelný příjem podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona, který je součástí dílčího základu daně podle § 10 zákona v daňovém přiznání.
Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona - družstevní byt:
Ačkoliv se běžně používá výraz "příjmy z prodeje družstevního bytu", jedná se ve skutečnosti o příjmy z převodu členských práv družstva. Převodem členských práv družstva se rozumí i převod práva užívání (nájmu) družstevního bytu na jiného člena bytového družstva či osobu, která se v souvislosti s tímto převodem stane členem bytového družstva.
Příjmy z převodu členských práv a povinností družstva jsou od daně osvobozeny, přesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem 5 let. Osvobozeny jsou rovněž, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu a použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž úplatu přijal. Osvobození platí i v případě, že získané prostředky použije na uspokojení bytové potřeby do jednoho roku před obdržením úplaty za převod členských práv družstva.
Získanými prostředky se rozumí celá částka úplaty za převod členských práv družstva, nesnížená o výdaje vynaložené na její nabytí.
Pokud nejsou podle § 4 zákona osvobozeny, posuzují se příjmy z převodu členských práv družstva jako "ostatní příjmy" podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona a zahrnují se jako zdanitelné příjmy do daňového přiznání.
· MINIMÁLNÍ ZÁKLAD DANĚ ( § 7c zákona o daních z příjmů )
Koho se týká povinnost uplatnit minimální základ daně?
Týká se poplatníka s příjmy podle § 7 odst.1, písm. a) až c) zákona, tj. s příjmy ze zem.výroby, lesního a vodního hospodářství, ze živnosti a příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů. Povinnost vykázat minimální základ daně se vztahuje i na spolupracující osoby ( § 13 zákona ) poplatníka s výše uvedenými příjmy. Nevztahuje se na nerezidenta, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí méně než 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny, anebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Kdy nemám povinnost vykázat minimální základ daně ?
Povinnost vykázat minimální základ daně se nevztahuje na poplatníka
- ve zdaňovacím období, ve kterém zahájil nebo ukončil podnikatelskou činnost
- za zdaňovací období, které následuje po zd.období, ve kterém zahájil podnikatelskou činnost
- kterému byla stanovena daň paušální částkou podle § 7a
- kterému náležel rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu ( 117/1995 Sb. o státní soc. podpoře) a to i po část zdaňovacího období
- který byl poživatelem starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu, a to i po část zdaňovacího období
- který na počátku zdaňovacího období nedovršil věk 26 let a který se i po část zdaňovacího období v souladu se zvláštním předpisem soustavně připravoval na budoucí povolání
- který ve zdaňovacím období podá DAP podle § 38gb a do konce téhož zdaňovacího období neukončí činnost
- který má nárok na slevu podle § 35, 35a a 35b
- který uplatnil ve zdaňovacím období nárok na osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. e), nemá-li jiné příjmy uvedené v § 7,
- který nemá příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ve zdaňovacím období vyšší než 15 000 Kč,
- který nemá jiný příjem podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) než příjem z lesního hospodářství nebo z dotací, podpor, grantů nebo z příspěvků, které nejsou podle § 4 odst. 1 písm. t) osvobozeny od daně.
Jak zjistím správnou částku minimálního základu daně ?
( 18 809 x 1,0707 x počet kalendář. měsíců provozování činnosti ) : 2 = min.základ daně pro rok 2007.
Při provozování podnikatelské činnosti po celé zdaňovací období roku 2007 činí minimální základ daně 120.800,- Kč.
Budu minimální základ daně ještě dál upravovat?
Zjištěný minimální základ daně se nesnižuje o odčitatelné položky od základu daně, uvedené v § 34 ZDP, ale snižuje se o nezdanitelné části základu daně a následně se vypočtená daň upravuje o slevy a daňové zvýhodnění. Daňovou ztrátu zjištěnou podle §
· POVINNOST PODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ
· PŘÍKLADY K NEJČASTĚJŠÍM DOTAZŮM
1. Pokud roční příjmy poplatníka, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, a nejedná se přitom o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, vzniká mu povinnost podat daňové přiznání ( výjimka viz bod 2.).
2. Povinnost podat daňové přiznání nemá poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4), pokud neuplatňuje výpočet daně ze společného základu daně manželů. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k a nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6.000,- Kč , vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně.
Pro posouzení povinnosti podat přiznání je významná výše příjmů, nikoliv výše příjmů po odečtení výdajů, tedy základ daně. V zákonem stanovených případech jsou některé druhy příjmů od daně osvobozeny.
Podávám daňové přiznání když …
1. … příležitostně pronajímám nemovitost a jiné příjmy nemám ?
Pan Y je důchodce a za pronájem nevyužívané garáže obdržel v roce 2007 částku 19.000,- Kč – má povinnost podat daňové přiznání, protože se v tomto případě jedná o příjem z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů, který není od daně osvobozen a poplatník přesáhl částku 15.000,- Kč ročního příjmu.
2. … příležitostně pronajmu movitý majetek a nemám jiné příjmy?
Pan Y je důchodce a za pronájem osobního automobilu obdržel v roce 2007 částku 19.000,- Kč – nemá povinnost podat daňové přiznání, protože se jedná o příjem z příležitostného pronájmu movité věci, který je do výše 20.000,- Kč od daně osvobozen.
3. … jsem z prodeje nemovitosti neměl žádný zisk ?
Pan Y je důchodce a v roce 2007 prodal zahrádku, kterou před čtyřmi roky zakoupil za 100.000,- Kč. Zahrádku prodal za polovinu původní ceny, po uplatnění souvisejících výdajů nezůstává tedy ke zdanění žádný příjem – přesto má povinnost podat přiznání, protože uvedený příjem z prodeje nemovitosti není osvobozen od daně. Rozhodným příjmem pro povinnost podat daňové přiznání je částka, za kterou byla zahrádka prodána, nikoliv zdaňovaná částka příjmů.
4. …jsem zaměstnaný a mám malý příjem z pronájmu ?
Pan X. má příjem ze závislé činnosti ( celý rok od jednoho zaměstnavatele ) a za pronájem zahrádky obdržel v roce 2007 celkem 8.000,- Kč - má povinnost podat daňové přiznání, protože jeho příjem kromě příjmu ze závislé činnosti přesáhl částku 6.000,- Kč.
5. … jsem zaměstnaný a mám příležitostný příjem do 20.000,- Kč ročně ?
Pan X. má příjem ze závislé činnosti ( celý rok od jednoho zaměstnavatele ) a za prodej zahrádkářských přebytků ( příjem podle § 10 odst. 1, písm. a) zákona o daních z příjmů ) obdržel v roce 2007 celkem částku 18.000,- Kč - nemá povinnost podat daňové přiznání, protože jeho příjem z prodeje zahrádkářských přebytků nepřesáhl částku 20.000,- Kč a je tedy podle § 10 odst. 3 písm a zákona o daních z příjmů od daně osvobozen.
6. … jsem prodal zděděnou nemovitost ?
Pan X. má příjem ze závislé činnosti ( celý rok od jednoho zaměstnavatele ) a v roce 2007 zdědil zahrádku po svém otci, kterou obratem prodal za 200.000,- Kč. Jeho otec zahrádku vlastnil od roku 1995. Nemá povinnost podat daňové přiznání, tento příjem z prodeje nemovitosti je od daně osvobozen, protože celková doba vlastnictví nemovitosti přesáhla 5 let ( nabyto děděním od zůstavitele, příbuzného v řadě přímé, který nemovitost prokazatelně vlastnil od roku 1995 ).
7. … jsem prodal svůj byt ?
Pan X. má příjem ze závislé činnosti ( celý rok od jednoho zaměstnavatele ). V listopadu 2007 prodal byt, ve kterém bydlel od roku
· SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ MANŽELŮ (§ 13a zákona o daních z příjmů )
Základní podmínky pro společné zdanění manželů
· musí se jednat o manžele ( druh a družka společné zdanění uplatnit nemohou )
· manželé museli ve zdaňovacím období vyživovat v domácnosti nejméně jedno dítě a to
- nezletilé nebo
- zletilé dítě ve věku do 26 let soustavně se připravující na budoucí povolání (student), nebo
- zletilé dítě do 26 let, které se pro svůj zdravotní stav nemůže připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno (za podmínky, že nepobírá současně invalidní důchod)
Vyživovat dítě postačí i po část roku ( tj., když se v průběhu roku dítě narodilo, nebo v průběhu roku dosáhlo zletilosti, nebo ukončilo studium )
· podmínky je potřebné splnit nejpozději poslední den kalendářního roku
Společné zdanění manželů lze uplatnit i v případě, že jeden z manželů po skončení zdaňovacího období zemřel, pokud manželé ve zdaňovacím období splnili výše uvedené podmínky.
Kdy společné zdanění manželů nelze uplatnit:
· některý z manželů – podnikatel má stanovenu daň paušální částkou, ( za určitých specifických podmínek může správce daně na základě žádosti poplatníka, podané do 31. 1. běžného kalendářního roku, stanovit pro tohoto poplatníka daň paušální částkou z předpokládaných příjmů, a to i na více zdaňovacích období – pozor, nezaměňovat s paušální částkou daňových výdajů ).
· některý z manželů – podnikatel má povinnost stanovit minimální základ daně.
· některý z manželů – podnikatel rozděluje příjmy na spolupracující osoby.
· některý z manželů rozděluje dosažené příjmy na více zdaňovacích období ( např. příjmy ze zemědělství, příjmy z autorských práv apod. – zde může být rozdělení příjmů na více zdaňovacích období výhodnější )
· některý z manželů – podnikatel uplatňuje slevu na dani z titulu příslibu investiční pobídky .
· některý z manželů – podnikatel je v konkursu. Využít společné zdanění manželů nelze nejen v případě, kdy je jeden z manželů v konkursu, ale i za kalendářní rok, ve kterém byl konkurs prohlášen nebo ve kterém byl konkurs zrušen.
Co musí manželé udělat, uplatní-li společné zdanění manželů:
· každý z manželů musí podat daňové přiznání
· daňové přiznání podávají ve stejné lhůtě
· kromě ostatních povinných příloh oba vyplní a k daňovému přiznání přiloží přílohu č.5
Placení daně, vrácení přeplatku:
Vznikne-li na základě podaného daňového přiznání jednomu z manželů vratitelný přeplatek, lze požádat o jeho vrácení či převedení na úhradu daně druhého z manželů. Přeplatek správce daně vrátí do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku, tzn. že těm, kteří podají přiznání do 31. března 2008 a současně podají žádost o vrácení, by měl být při splnění všech podmínek přeplatek vrácen do 30. dubna 2008. Převod přeplatku na osobní daňový účet druhého z manželů uskuteční správce daně ke dni splatnosti daně druhého z manželů.